Jožánek

Když se na testu objeví dvě čárky, většina žen si oddechne a říká si radostně „Konečně!“. Jsou i ženy, pro které je to šok, překvapení, komplikace a podobně, tím se ale teď zabývat nebudeme.

Na první těhotenské poradně vám byla vystavena těhotenská průkazka, pravděpodobně jste si odnesla i první fotečku svého miminka a zároveň také žádanku na prvotrimestrální screening.

Na první poradně vám byla vystavena průkazka a vyřešili jste se svým lékařem veškeré náležitosti týkající se začátku těhotenství.

Touto dobou jste v polovině těhotenství, bříško již máte hezky zakulacené, vaše okolí vám už možná v legraci říká „mamčo“ a začínáte cítit první pohyby.

V těhotenské poradně u vašeho gynekologa, kterou jste absolvovala cca kolem 20tg jste jistě dostala dvě žádanky. Jednu na velký genetický ultrazvuk a FECHO (to jsme podrobně rozebírali v předchozím článku) a druhou na OGTT.

Pomalu ale jistě se blížíte do velkého finále. Všechny větší vyšetření již máte za sebou, bříško už je hezky kulaté, miminko dělá kotrmelce a boule na vašem břiše a vy si užíváte poslední týdny, kdy jste tzv. dva v jednom.

Od poslední poradny uběhly dva týdny, blížíte se k 35tt a nyní vás čeká opět další návštěva u vašeho gynekologa. Ke konci těhotenství se mění frekvence návštěv z 1xza 4 týdny na kontroly co 14 dní, později jednou týdně.

Jistě znáte od svých kamarádek, známých či rodiny průpovídky typu „na kurzu nám říkali, že…“. Na jakém kurzu vlastně? Na kurzu přípravy k porodu.

Vaše těhotenství se již pomalu blíží ke konci, termín porodu bliká ve vašem kalendáři jako velký maják, na předporodním kurzu dolaďujete představy o průběhu porodu a vašeho gynekologa nyní navštěvujete v období od 32.tt dvakrát týdně.

Poslední lekce předporodního kurzu většinou zahrnuje prohlídku porodnice, tedy porodního sálu a oddělení šestinedělí.

Těhotenství se již chýlí ke zdárnému konci, děloha o sobě dává vědět intenzivními poslíčky a nejedna maminka přemýšlí nad tím, jak vlastně bude její porod probíhat.

První dobou porodní začíná porod. V této době také odtéká plodová voda, někdy náhle jako začátek porodu, jindy až v průběhu porodu. Bolesti se stávají pravidelnější a intenzivnější, vyžadují plné soustředění ženy, prodýchávání a odpočinek.

Druhá doba porodní, jinak také vypuzovací, začíná úplným rozvinutím děložního hrdla a končí porodem dítěte. Obecně může trvat 5 – 30 minut, dle odborné literatury nejdéle 60 minut.

V druhé době porodní, zvláště ke konci, kdy se prořezává hlavička a ramínka dítěte je často potřeba chránit hráz ženy.

Tento článek bych ráda věnovala velkému strašáku nastávajících maminek, a to konkrétně epiziotomii (nebo jinak také nástřihu hráze). Co to vlastně je, proč se provádí a je možné se mu vyhnout?

Někdy porod nedopadne podle plánu. I když proběhla předporodní příprava, rodička se maximálně snažila, zdravotníci také, může nastat život ohrožující situace, kdy je nutné porod ukončit operativně.

Poloha koncem pánevním (KP) patří mezi zcela fyziologické, i když neúplně běžné varianty uložení dítěte v děloze na konci těhotenství. Není třeba na takové uložení miminka pohlížet jako na abnormalitu a je možné takto spontánně porodit.

Jednou z možností ukončení těhotenství je operativní ukončení císařským řezem (SC – sectio caesarea). V ČR takto končí dle různých porodnic i 20% porodů (zastoupení SC se v různých porodnicích velmi liší) a trend je, že se počet císařských řezů zvyšuje.

Kdo, co? Bonding. Bez koho, čeho? Bondingu. S kým, čím? Bondingem. Slovo často skloňované v souvislosti s porodem. Maminky ho mají v porodním plánu nebo o něm naopak naprosto netuší.

Co je a co není bonding? V minulém článku bylo popsáno, jak by bonding v ideálním případě mohl vypadat. Běžná praxe označována jako bonding je spíše „bonding“.

Jeden z prvních lékařských zásahů, který dítě po narození absolvuje prakticky ihned je přestřižení pupečníku. Většinou je tato možnost nabídnuta tatínkovi. A jak už to bývá, každé pro má i své proti.

V našich podmínkách je nejčastější variantou místa porodu nemocnice. Délka pobytu v nemocnici se pak odvíjí od toho, zda žena s dítětem zůstane hospitalizovaná (cca3-4 dny) nebo zda si zvolí variantu ambulantního porodu (a tedy po porodu odchází domů).

V ČR je nejčastějším „zpracováním“ placenty ponechání v porodnici a následná likvidace ve spalovně. Tradiční čínská medicína (TCM) ale využívá placentu jako součást léčebného procesu po porodu, kdy pomáhá s dodáním železa, bílkovin a opětovným zavedením h

Názory na přítomnost partnera u porodu se různí. Mnoho žen se před porodem rozhoduje, zda chtějí mít partnera u porodu. A mnoho mužů přemýšlí, zda tam být opravdu chtějí. Je nemálo těch, kteří tam být „musí“.

V minulém článku jsme se věnovali přítomnosti partnera u porodu, hlavně tedy pozitivům jeho přítomnosti. Tento článek bych chtěla věnovat opačné straně, o které se téměř nemluví.

Jedna z několika vlezlých otázek, která vás provází od začátku těhotenství. Je ve vaší hlavě, ptá se vás rodina, ptají se vás známí, ptají se vás často i úplně cizí lidé, kteří vidí vaše kulatící se bříško.

Nastávající rodička v termínu porodů často čelí otázkám „Tak co, už? Furt nic?“. Většinou je podobné nevhodné vyptávání pro ženu nepříjemné. Sama má plnou hlavu toho, kdy už konečně porodí a jak bude porod probíhat.

Těhotenská cukrovka neboli Gestační diabetes mellitus, dále jen GDM, je stav, kdy žena, před těhotenstvím nediabetička, získala vlivem těhotenských hormonů odolnost vůči inzulinu.

Preeklampsie, dříve nazývaná pozdní gestóza je stav, který dokáže velmi nepříjemně zkomplikovat těhotenství. Může se nečekaně vyvinout u ženy zcela zdravé, nejčastěji po 6. měsíci těhotenství.

U nás se momentálně průměrný věk rodiček (zejména prvorodiček) pohybuje někde okolo 28 – 32 let. Jako ideální věk, kdy mít dítě se u žen uvádí okolo 25. roku věku.