Budem mamička - seriál pôrodnej asistentky Jožánek

Pokud nastanou horké letní dny a teplota dosahuje tropických hodnot, je obecně lepší chodit ven spíše z rána nebo později k večeru. Pokud můžete, vyhýbejte se největšímu horku přes poledne a volte trasy, které vedou většinou ve stínu.

S příchodem horkých letních, ale např. i při horečnatém onemocnění dítěte, si maminky často kladou otázku, jestli mateřské mléko plně pokryje příjem tekutin u dítěte a nebude dehydrované.

Když kojení nestačí nebo maminka potřebuje nutně někam odejít na delší dobu, než je obvyklý interval mezi kojením, je třeba nakrmit miminko jinak. Jak na to, aby nedošlo k narušení kojení a případně následnému bojkotu?

Tento článek je pokračováním o pověrách a mýtech o kojení. S těmi nejčastějšími jsme se již seznámili. Ale tyto níže uvedené bych také ráda nenechala bez povšimnutí.

V minulém článku jsem slíbila, že se budeme zabývat mýty a pověrami o kojení. Slýcháme je často z úst maminek, tchýní, babiček, tetiček, známých i neznámých a dokonce i zdravotníků. Často se jedná o naprosto nevyžádané rady.

Kojení je přirozené pro ženu i dítě. A přesto je v dnešní době často nesnadné a je provázeno různými problémy. V takovém případě může pomoci laktační poradkyně. A jaké jsou vlastně výhody kojení? Proč stojí za to usilovat, aby bylo úspěšné a dlouhodobé?

Jeho význam je velmi důležitý pro dlouhodobé úspěšné kojení. Po porodu by mělo být dítě v nerušeném kontaktu skin-to-skin s matkou minimálně dvě hodiny. V této chvíli je nejvyšší hladina hormonů, které zodpovídají za start laktace.

O dětském spánku bylo již napsáno mnoho. Je to žhavé téma nejen čerstvých maminek, ale i těch, kterým se kolem sukně točí už větší batole. Dětskému spánku a láskyplnému uspávání se u nás věnuje web prosimsinkej.cz. My to tedy vezmeme jen ve zkratce.

V dřívějších článcích, které jsme dětskému pláči věnovali, jsme se zabývali jeho nejčastějšími příčinami. Tento článek bude zpočátku smutný, i když s dobrým koncem.

Jedním z důvodů (a to velmi častým), proč miminko pláče je bolest bříška. Velice často je to z důvodů novorozenecké koliky, refluxu (GER) či alergie na bílkovinu kravského mléka (dále jen ABKM).

Pláč je jeden z komunikačních prostředků dítěte. Některá miminka jsou více uplakaná, jiná méně. I když se jedná o přirozený jev, dokáže řádně potrápit miminko samotné, i maminku, která o dítě láskyplně pečuje.

Možnost počít dítě je dar, nikoliv samozřejmost. Zatímco některé ženy se tohoto daru více či méně dobrovolně vzdávají (např. potratem či užíváním antikoncepce), jiné ženy po dítěti zoufale touží a zaprodaly by duši za možnost porodit vlastní dítě.

U nás se momentálně průměrný věk rodiček (zejména prvorodiček) pohybuje někde okolo 28 – 32 let. Jako ideální věk, kdy mít dítě se u žen uvádí okolo 25. roku věku.

Preeklampsie, dříve nazývaná pozdní gestóza je stav, který dokáže velmi nepříjemně zkomplikovat těhotenství. Může se nečekaně vyvinout u ženy zcela zdravé, nejčastěji po 6. měsíci těhotenství.

Těhotenská cukrovka neboli Gestační diabetes mellitus, dále jen GDM, je stav, kdy žena, před těhotenstvím nediabetička, získala vlivem těhotenských hormonů odolnost vůči inzulinu.

Nastávající rodička v termínu porodů často čelí otázkám „Tak co, už? Furt nic?“. Většinou je podobné nevhodné vyptávání pro ženu nepříjemné. Sama má plnou hlavu toho, kdy už konečně porodí a jak bude porod probíhat.

Jedna z několika vlezlých otázek, která vás provází od začátku těhotenství. Je ve vaší hlavě, ptá se vás rodina, ptají se vás známí, ptají se vás často i úplně cizí lidé, kteří vidí vaše kulatící se bříško.

V minulém článku jsme se věnovali přítomnosti partnera u porodu, hlavně tedy pozitivům jeho přítomnosti. Tento článek bych chtěla věnovat opačné straně, o které se téměř nemluví.

Názory na přítomnost partnera u porodu se různí. Mnoho žen se před porodem rozhoduje, zda chtějí mít partnera u porodu. A mnoho mužů přemýšlí, zda tam být opravdu chtějí. Je nemálo těch, kteří tam být „musí“.

V ČR je nejčastějším „zpracováním“ placenty ponechání v porodnici a následná likvidace ve spalovně. Tradiční čínská medicína (TCM) ale využívá placentu jako součást léčebného procesu po porodu, kdy pomáhá s dodáním železa, bílkovin a opětovným zavedením h

V našich podmínkách je nejčastější variantou místa porodu nemocnice. Délka pobytu v nemocnici se pak odvíjí od toho, zda žena s dítětem zůstane hospitalizovaná (cca3-4 dny) nebo zda si zvolí variantu ambulantního porodu (a tedy po porodu odchází domů).

Jeden z prvních lékařských zásahů, který dítě po narození absolvuje prakticky ihned je přestřižení pupečníku. Většinou je tato možnost nabídnuta tatínkovi. A jak už to bývá, každé pro má i své proti.

Co je a co není bonding? V minulém článku bylo popsáno, jak by bonding v ideálním případě mohl vypadat. Běžná praxe označována jako bonding je spíše „bonding“.

Kdo, co? Bonding. Bez koho, čeho? Bondingu. S kým, čím? Bondingem. Slovo často skloňované v souvislosti s porodem. Maminky ho mají v porodním plánu nebo o něm naopak naprosto netuší.

Jednou z možností ukončení těhotenství je operativní ukončení císařským řezem (SC – sectio caesarea). V ČR takto končí dle různých porodnic i 20% porodů (zastoupení SC se v různých porodnicích velmi liší) a trend je, že se počet císařských řezů zvyšuje.

Poloha koncem pánevním (KP) patří mezi zcela fyziologické, i když neúplně běžné varianty uložení dítěte v děloze na konci těhotenství. Není třeba na takové uložení miminka pohlížet jako na abnormalitu a je možné takto spontánně porodit.

Někdy porod nedopadne podle plánu. I když proběhla předporodní příprava, rodička se maximálně snažila, zdravotníci také, může nastat život ohrožující situace, kdy je nutné porod ukončit operativně.

Tento článek bych ráda věnovala velkému strašáku nastávajících maminek, a to konkrétně epiziotomii (nebo jinak také nástřihu hráze). Co to vlastně je, proč se provádí a je možné se mu vyhnout?

V druhé době porodní, zvláště ke konci, kdy se prořezává hlavička a ramínka dítěte je často potřeba chránit hráz ženy.

Druhá doba porodní, jinak také vypuzovací, začíná úplným rozvinutím děložního hrdla a končí porodem dítěte. Obecně může trvat 5 – 30 minut, dle odborné literatury nejdéle 60 minut.

První dobou porodní začíná porod. V této době také odtéká plodová voda, někdy náhle jako začátek porodu, jindy až v průběhu porodu. Bolesti se stávají pravidelnější a intenzivnější, vyžadují plné soustředění ženy, prodýchávání a odpočinek.

Těhotenství se již chýlí ke zdárnému konci, děloha o sobě dává vědět intenzivními poslíčky a nejedna maminka přemýšlí nad tím, jak vlastně bude její porod probíhat.