Budem mamička - CTG

 Vaše těhotenství se již pomalu blíží ke konci, termín porodu bliká ve vašem kalendáři jako velký maják, na předporodním kurzu dolaďujete představy o průběhu porodu a vašeho gynekologa nyní navštěvujete v období od 32.tt dvakrát týdně, od 36.tt dokonce jednou týdně. Během těchto návštěv se provádí monitorace miminka pomocí záznamu jeho srdečních ozev. K tomuto záznamu se používá přístroj zvaný kardiotokograf, mezi maminkami je to známo jako „pásy“, monitor, CTG či KTG.

Kardiotokografie je metoda monitorace miminka, která se skládá ze záznamu srdeční akce miminka (kardiotachogram) a děložních stahů (tokogram). Většina dnešních přístrojů snímá a zaznamenává i pohyby miminka. Přístroj má tedy dvě sondy, které porodní asistentka přiloží na břicho těhotné ženy a upevní pružnými pásy. Celé natočení monitoru trvá zhruba 20 - 30 minut, v některých případech déle.

Před vyšetřením není nutná žádná zvláštní příprava. Je třeba počítat pouze s tím, že sondy se přikládají na obnažené břicho, proto je fajn na to myslet předem a vzít si vhodné oblečení, kdy stačí jen kousek odhrnout tričko. Jedna sonda se dává na suché břicho – snímá kontrakce a na druhou sondu snímající ozvy plodu se dává čirý gel, kůže pak po otření gelu může být lepkavá. Během vyšetření žena většinou leží na levém boku nebo zaujímá polohu v polosedu s vypodloženými zády. Poloha vleže na zádech se nedoporučuje a většině maminek ani není příjemná. V poloze vleže může dojít k tzv. syndromu dolní duté žíly. Miminko je již na konci těhotenství poměrně těžké, tlačí na dolní dutou žílu, snižuje se krevní návrat zpět k srdci a může dojít ke kolapsu maminky. Poloha k natočení monitoru ale není striktně daná, žena si pohodlnou polohu najde sama, je možné natáčet monitor vsedě a podobně, dle přání maminky. Během vyšetření můžete polohu dle potřeby měnit. Pohyb by neměl být prudký a vždy je třeba kontrolovat, zda sondy správně snímají, aby nedošlo ke zkreslení záznamu. Po vyšetření není třeba žádné speciální opatření. Pokud je záznam vyhodnocen jako fyziologický (tedy naprosto v pořádku), může žena po vyšetření odejít a věnovat se jakékoliv činnosti.

Vyhodnocení záznamu a výsledek kardiotokografie se skládá z několika sledovaných jevů. U srdeční akce plodu se hodnotí její pravidelnost a rychlost, reakce na pohyb a na děložní činnost, normální rozmezí je 110 - 160 tepů za minutu. Osa, kolem které kolísají hodnoty srdečních ozev, se nazývá bazální frekvence. Pokud jsou hodnoty nižší než 110 tepů za minutu, mluvíme o bradykardii plodu. Příčinou může být např. ovlivnění miminka léky nebo nedostatek kyslíku. Tachykardie znamená, že srdeční aktivita dítěte se pohybuje nad 160 tepů za minutu, přirozeně se činnost srdce zvyšuje při pohybu. U děložních kontrakcí se pozoruje jejich velikost (síla), pravidelnost, jak často přicházejí a rychlost jakou následují jednotlivé stahy za sebou. Decelerace je zpomalení srdeční činnosti miminka v závislosti na kontrakcích. Mluvíme o deceleracích časných, pozdních a variabilních. Časná decelerace znamená zpomalení srdečních tepů zároveň s kontrakcí dělohy, příčinou bývá tlak okolních tkání na hlavičku miminka, nebývá spojováno s nedostatkem kyslíku. Pozdní decelerace nastupuje po vrcholu kontrakce a na rozdíl od časné bývá spojována s nedostatkem kyslíku. Variabilní decelerace jsou nejčastějším jevem a nemají souvislost s kontrakcemi, příčinou bývá nejčastěji stlačení pupečníku např. při pohybu miminka. Porodní asistentka či lékař vám, v případě zájmu, na vašem záznamu vše přesně vysvětlí.

Výsledek záznamu je těhotné sdělen ihned, lékař či porodní asistentka ihned poznají, zda je záznam v pořádku. Popsání a vyhodnocení záznamu provádí lékař, označí záznam písmeny F, S, P nebo číslicemi 1, 2, 3. F znamená fyziologický, tedy naprosto v pořádku. S je suspektní, v tomto případě se většinou žene doporučí delší záznam či zopakování záznamu. A P je patologický. K vyloučení patologie se vždy provádí další doplňující vyšetření.

Test ovšem není 100% přesný. Někdy se stane, že se některá sonda posune a přestane snímat, případně snímá nepřesně, a tedy přístroj zaznamená falešnou pozitivitu a vykazuje problémy, které ve skutečnosti nejsou. V případě, že se lékaři či porodní asistence něco na záznamu nezdá, doporučí další upřesňující vyšetření.

Některé maminky si kopii nebo kousek prvního záznamu schovávají na památku, stejně jako třeba fotky z ultrazvuku. Odborné studie se liší v názoru, zda je přínos ctg jako vyšetření přínosný nebo spíše ne. Většina žen ovšem na konci těhotenství několik monitorů absolvuje.